Mozkové pohybové poruchy (obrny)
Mozkové pohybové poruchy (obrny) vznikají před narozením, v průběhu porodu nebo velmi krátce po narození. Jedná se o centrální tonusové resp. koordinační poruchy. Nejčastěji hovoříme o dětské mozkové obrně (u dospělých s touto vadou hovoříme o mozkové obrně). Dětská mozková obrna (DMO) se dá rozdělit do tří forem, které se mohou objevovat jak jednotlivě, tak i smíšeně:
- omezená motorická schopnost pohybu
- stereotypní pohybové vzory
- strnulé držení těla
- narušená rovnováha
- obtíže v jemné motorice
B) Atetóza: Pro tuto formu DMO je typické střídavé svalové napětí. V klidu je svalové napětí nízké, v pohybu je naopak velmi vysoké. Mimika je postihována mimovolnými grimasami. Dalšími znaky jsou:
- ztížená kontrola hlavy
- obtíže při přijímání potravy
- obtíže při artikulaci
- omezená kontrola rovnováhy
Při lehčích formách je možná chůze. V pozdějším věku se téměř vždy přidružují ortopedické vady.
C) Ataxie: Projevuje se sníženým svalovým napětím a nedostatkem schopnosti provádět cílené pohyby. Při provádění jemných pohybů nastupuje silný třes. Chůze je nejistá. Dalšími znaky této formy DMO jsou:
- nedostatky v koordinaci pohybů
- poruchy rovnováhy
- omezená jemná motorika
- v řeči se projevuje dysartrie
Při dětské mozkové obrně mohou být postiženy:
- všechny čtyři končetiny,
- dolní končetiny nebo
- polovina těla.
Při (1) kvadruparéze/plégii je postiženo celé tělo (hlava, trup a všechny čtyři končetiny). Postižena je hrubá i jemná motorika a můžeme pozorovat četné ortopedické vady. Pohyb je realizován převážně pomocí vozíku.
Při (2) diparéze/plegii jsou postiženy dolní končetiny. Chůze nebo chůze s pomůckami je možná. Přítomné jsou i ortopedické vady.
Při (3) hemiparéze/plegii je postižená polovina těla. Poškozeny jsou zpravidla více horní končetiny než končetiny dolní. Často není možný pohyb prstů. Volná chůze je možná, ale často je narušena rovnováha.
Obrny vzniklé později v dětském věku mohou být nejčastěji následkem úrazu, zánětu nebo nádoru mozku či degenerativního onemocnění centrální nervové soustavy.
U dětí s DMO dlouho přetrvává patlavost (dyslalie), aktivní slovní zásoba je nízká, děti nemluví gramaticky správně a často trpí poruchou řeči – dysartrií. Silný citový prožitek může u dětí s DMO způsobit ztuhnutí svalů nebo zvýšení mimovolních pohybů (kývání tělem, otáčení hlavy apod.). Dětem s DMO by proto měla být zajištěna včasná logopedická intervence.
U dětí s tělesným postižením je třeba mít na zřeteli i opožděné zrání centrální nervové soustavy (CNS). V některých případech se tělesné postižení pojí s mentálním postižením (těžší formy DMO). Někdy k mentálnímu postižení dochází na základě nedostatečných podnětů, které jsou zaviněny malou pohyblivostí dítěte. Přitom by často stačilo umožnit dítěti, aby se mohlo pohybovat s využitím kompenzačních pomůcek. Je-li pohyblivost dítěte aktivně podporována a stimuluje se současně i hmatové vnímání (např. masážními míčky), dochází i ke zlepšení psychického ladění dítěte.