Narušený vývoj řeči

Vývoj řeči u dítěte neprobíhá jako izolovaný proces, ovlivňuje jej řada vnitřních i vnějších faktorů. Z vnitřních faktorů se jedná zejména o vývoj vnímání, motoriky a myšlení. Z vnějších faktorů je podstatná především kvalita interakce s nejbližšími osobami v rodině dítěte.

Narušený vývoj řeči ovlivňuje psychický vývoj dítěte. Míra vlivu je závislá na závažnosti poruchy i schopnosti okolí poskytnout dítěti adekvátní podporu. Narušený vývoj řeči tak může v různé míře negativně ovlivňovat formování osobnosti dítěte, kvalitu jeho sociálních vztahů, školní úspěšnost i způsob trávení volného času.

Odborníci rozlišují následující kategorie narušení vývoje řeči:

Opožděný vývoj řeči (prostý): Jedná se o stav, kdy dítě ve věku tří let ještě nemluví, případně ke komunikaci využívá mluvenou řeč výrazně méně než děti stejného věku. Zároveň není narušeno porozumění mluvené řeči a u dítěte se také nevyskytuje deficit v oblasti intelektu či motoriky.
Jako nejčastější příčina bývá uváděna dědičnost, opožděné vyzrávání centrální nervové soustavy, mírná vada sluchu či komunikačně nedostatečně podnětné rodinné prostředí dítěte.
Hlavním příznakem je opoždění v oblasti řečového projevu, které je ovlivnitelné vhodným výchovným působením a podporou. Pokud jsou výchovné působení a další vnější podmínky příznivé, vyjadřovací schopnosti se u dítěte rozvinou do očekávané úrovně. V případě, že dítě ve třech letech zcela či téměř nemluví, je vhodné vyhledat pomoc odborníka (logopeda), který ve spolupráci s dalšími odborníky (neurolog, foniatr atd.) vyloučí jiné, závažnější příčiny omezených vyjadřovacích schopností dítěte.
Omezený vývoj řeči: Jedná se o výraznější opoždění vyjadřování, které je spojeno s dalšími omezeními ve vývoji, případně mimořádně nepříznivými vnějšími okolnostmi.

Mezi nejčastější příčinami se uvádí mentální retardace, těžší vada sluchu či výrazně patologické sociální prostředí zahrnující i extrémní případy absence smyslových a komunikačních podnětů (děti jsou dlouhodobě zanechávány samotné v postýlce bez interakce s pečující osobou apod.).

Příznaky: Porucha je nejvíce patrná v obsahové stránce řeči (rozsahu a kvalitě slovní zásoby a schopnosti jejího uplatnění). U dětí s mentální retardací záleží míra opoždění na stupni postižení intelektu. I s dodatečnou intenzivní podporou v předškolním a školním věku je v případě omezeného vývoje řeči prognóza nepříznivá, řeč se ve většině případů nerozvine do té míry, která odpovídá normě pro daný věk.
Přerušený vývoj řeči: Jedná se o stav, kdy byl fyziologický vývoj řeči z nějakého důvodu přerušen.

Příčinou přerušení mohou být úrazy, nádorová onemocnění mozku nebo mluvidel, těžká vada sluchu, závažné psychické trauma. Za příznivých podmínek (při úspěšné léčbě, kompenzaci vady sluchu sluchadlem, úrazu bez trvalých následků) lze s dodatečnou podporou dosáhnout očekávané úrovně rozvoje řeči. Pokud se příčina přerušení nepodaří odstranit, případně jsou její následky trvalé, je další průběh vývoje obdobný jako u omezeného vývoje řeči.
Odchylný vývoj řeči: O odchylném vývoji řeči hovoříme nejčastěji u dětí s rozštěpy patra. Odchylka se v tomto případě projevuje pouze v některé z rovin řečového vývoje (nejčastěji ve vývoji artikulace a modulačních faktorů řeči).
Vývojová dysfázie: Jedná se o specifické narušení vývoje řeči projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, přestože dítě má přiměřené podmínky pro rozvoj řeči.

Příčiny vzniku této vývojové poruchy řeči nebyly doposud jednoznačně identifikovány, předpokládá se, že se jedná o drobné difuzní poškození mozku narušující vývoj kognitivních funkcí, ke kterému došlo v prenatálním období či během porodu nebo těsně po něm. Zvažovány jsou i vlivy dědičnosti. Tato diagnóza se stanovuje po třetím roce života dítěte.

Příznaky: Deficity se projevují jak v jazykových, tak v nejazykových oblastech. V jazykové oblasti se jedná o obtíže s porozuměním řeči mluvené a v pozdějším věku i psané. Dále je v různé míře zasažena produkce řeči. Dítě má problém pojmenovat věci, které běžně zná, má obtíže se správnou gramatickou stránkou jazyka (skloňování, časování, užívání předložek) a tvorbou složitějších vět a souvětí. V oblasti nejazykové bývá v různé míře narušená motorika. Dítě je celkově neobratné, obtíže pozorujeme i v motorice mluvidel a rukou. Je narušeno také sluchové a zrakové vnímání, funkce paměti, orientace v prostoru a čase. Konkrétní skladba obtíží a míra jejich závažnosti je velmi variabilní.