Sluchové postižení

Nedoslýchavé dítě – dokáže s pomocí kompenzačních pomůcek (zesilujících aparátů, nejčastěji sluchadel) vnímat s větším či menším omezením mluvenou řeč a prostřednictvím sluchu kontrolovat svůj řečový projev. Řečový projev nedoslýchavých dětí s percepční poruchou je poznamenán absencí rozlišování některých hlásek, koncovek slov, je narušen rytmus, přízvuk a melodie řeči. Je narušena schopnost vnímání a sluchové diferenciace jednotlivých hlásek (především sykavek) a slov. Dítě má problém porozumět významu slov a vět. Slovní zásoba nedoslýchavých dětí bývá chudší.
Neslyšící dítě nedokáže ani s pomocí kvalitních sluchadel vnímat mluvenou řeč. Při včasné a systematické logopedické a speciálně-pedagogické péči se může naučit používat mluvenou řeč. Řečový projev neslyšících dětí však bývá hůře srozumitelný, dysgramatický, s nepřirozenou intonací. Neslyšící často upřednostňují používání alternativní formy komunikace, nejčastěji znakového jazyka (zejména pokud má dítě neslyšící rodiče) nebo znakům doprovázeným mluvou (v případě rodičů slyšících) či jiným formám neverbální komunikace.
Do skupiny ohluchlých patří děti, které si mluvenou řeč osvojily přirozeným způsobem, ale v důsledku onemocnění nebo úrazu ztratily schopnost slyšet (zhruba v 5 až 6 letech věku). Dosažená úroveň řeči se může postupně zhoršovat pro nemožnost sluchové kontroly vlastní řeči, záleží na kvalitě odborné intervence, zejména logopedické.
Dítě s kochleárním implantátem – komunikuje zpravidla mluvenou řečí, jeho řeč je srozumitelná, často přiměřeně rozvinutá. Při práci s tímto dítětem je důležité dodržovat pravidla pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením, zejména udržovat, pokud je to možné, klidné prostředí třídy a vždy před sdělením přímo dítěti navázat nejprve oční kontakt. Mluvící by neměl mít zakrytá ústa (dítě může kombinovat slyšenou řeč s odezíráním). Důležité je také kontrolovat funkčnost vnější části kochleárního implantátu, mikrofonu a zvukového procesoru (zda není baterie vybitá).

Podpora dětí s problémy v chování je pro učitele v mateřské škole velkou výzvou. Jak již bylo naznačeno výše, příčiny těchto projevů mohou být různé, lze však doporučit určité obecné zásady práce, jejichž uplatnění může napomoci snižování intenzity problémového chování v prostředí školy.