Vedení vstupního rozhovoru s rodiči dítěte s „odlišností“

Rodiče přicházející do mateřské školy na vstupní rozhovor už většinou mají vyplněný formulář s informacemi o dítěti, který vyžaduje každá mateřská škola – informace o zdravotním stavu, chronických onemocněních a alergiích. Je třeba dbát na to, aby informace nebyly od rodičů požadovány opakovaně. Za shromáždění údajů by měl být zodpovědný jeden pracovník MŠ. Pomůže to vybudovat fungující vztah s rodiči a oběma stranám to ušetří čas.

V rozhovoru s rodiči se sbírají informace z rodinného zázemí dítěte s SVP. Je třeba respektovat právo rodičů rozhodovat o tom, jaké informace jsou potřebné pro MŠ. Rodiče ocení možnosti výběru, jakým způsobem informace poskytnou. Někteří dávají přednost písemným odpovědím na otázky vypracované MŠ, jiní zase přímému kontaktu s učitelem.

Mnoho rodičů potřebuje při poskytování nejdůležitějších informací částečné vedení. Učitelé musí být citliví, respektovat je, ale zároveň se dozvědět to, co potřebují vědět o dítěti. Rodiče dítě nejlépe znají a velmi rychle pochopí, že je učitelé považují za partnery ve snaze pomoci dítěti. Komunikace s rodiči je užitečná oboustranně.

Řekněte rodičům, proč jsou informace, které vám poskytnou, důležité a jak budou využity. Umožněte rodičům, aby se mohli ptát i oni vás.

Vzhledem k rozsahu a povaze informací získávaných při vstupním i průběžném hodnocení dítěte je vhodné zajistit písemný souhlas rodičů. Z etického hlediska se tak zabezpečí právo na soukromí, přičemž se všem, kteří pracují s dítětem, umožní vzájemně volně komunikovat.

Souhlas by měl obsahovat (kromě zákonem předepsaných souhlasů – jakým je souhlas se zpracováním osobních údajů):

  • Informaci o tom, k čemu budou sloužit poskytnuté informace, poukázat na význam partnerství mezi rodinou a školou a na úlohu rodičů při nastavení podmínek pro vzdělávání dítěte;
  • jmenný/profesní seznam pracovníků školy – učitelů a specialistů, kteří budou s dítětem pracovat.

Dále uvádíme okruhy otázek, na které je užitečné získat odpovědi před zahájením vzdělávání dítěte nebo bezprostředně po něm:

  • Které osoby jsou v životě dítěte důležité?
  • Jaké formy podpory dítěte se rodině osvědčily?
  • Existuje něco, čeho se v interakci s dítětem vyvarovat?
  • Jaké činnosti, hry, hračky, pohádky má dítě oblíbené?
  • Co rodině funguje v motivaci dítěte k činnostem, které u něj nejsou příliš oblíbené?
  • Jaké jsou komunikační dovednosti dítěte – např. jak je u něj rozvinuta řeč (u neslyšícího dítěte komunikace ve znakovém jazyce), vyjadřuje své potřeby spontánně nebo jen na vyzvání, jak snadno navazuje komunikaci s dětmi a dospělými?
  • Jaké jsou pohybové schopnosti dítěte, má nějaké omezení v orientaci a pohybu?
  • Jak zvládá interakci ve skupině dětí, s cizími dospělými?
  • Jaká je jeho emoční reaktivita (je úzkostné, snadno se rozruší)?
  • Jak se u dítěte doposud rozvíjela hra (zapojuje se do hry s dětmi nebo si hraje jen samo, má vyhraněný zájem o jeden druh hry nebo hračky, jak se vyrovnává s neúspěchem při hře)?

Jaké činnosti a situace dítě zvládá dobře a při kterých potřebuje pomoc, např.:

  • při komunikaci s dětmi i dospělými
  • při adaptaci na jiný režim či při mimořádné změně v plánovaném programu
  • při sebeobsluze (při jídle, oblékání, užívání toalety)
  • při samostatné nebo kolektivní hře
  • při pobytu mimo budovu MŠ