Budování partnerských vztahů s rodiči dětí
Rodiče jako partneři
Vzdělávací a podpůrné programy zaměřené na dítě vycházejí z přesvědčení, že rodiče jsou prvními a nejdůležitějšími učiteli dítěte. Učitelky v mateřské škole respektují, jak je dítě vychováváno doma, a vycházejí ze zájmů dětí a jejich rodičů.
Zájmy a priority rodičů jsou východiskem pro teorii a praxi moderních vyučovacích metod uplatňovaných u dětí v předškolním věku, zvláště u dětí s SVP. Rodiče těchto dětí vytvářejí intenzivní vztahy s učiteli a stávají se partnery školy při navrhování výchovy a vzdělávání zaměřeného na dítě.
Pochopení individuálních potřeb rodin
Rodiny jsou za děti se SVP/děti s „odlišnostmi“ zodpovědné po celý život. Jedním z nejdůležitějších úkolů učitele je pomoci rodinám uvěřit, že mají dost vlastních sil a prostředků a mohou úspěšně zvládnout všechny problémy. Potřeby, prostředky, ale i priority jednotlivých rodin jsou velmi rozdílné. Některé rodiny potřebují větší, jiné menší podporu, obecně úspěšný model tedy neexistuje.
Některé „odlišnosti“ jsou u dítěte identifikovány až s nástupem do mateřské školy a právě včasný zásah dítěti pomůže, protože rozvoj jeho dovedností teprve začíná; získané návyky se v pozdějším věku dají jen velmi těžko změnit.
Výchovně-vzdělávací programy mohou mít vliv na chování rodičů i na výsledky, které děti očekávají. Rodiče vyhledávají informace a praktické metody, jak děti naučit důležité dovednosti nebo jak zvládnout chování dítěte. Učitelé mohou takové metody demonstrovat rodičům ve třídě, při návštěvě v rodině nebo na společných setkáních rodičů a učitelů.
Je velmi důležité, aby škola umožnila členům rodiny různé formy komunikace s pracovníky MŠ. Někteří rodiče upřednostňují písemnou formu, jiní zase osobní rozhovor. Při dobré komunikaci rodiče pociťují větší zodpovědnost za průběh vzdělávání jejich dětí. Z vyjádření rodičů vyplývá, že pokud instituce rozhodují za ně nebo s nimi nekomunikují, pociťují menší zodpovědnost a úroveň kontroly.
Většina rodin je ochotna poskytnout osobní informace, aby získala potřebné služby. V případě rodin, které nepřipouštějí, že jejich dítě potřebuje pomoc, je nezbytné, aby je škola systematicky povzbuzovala ke spolupráci a poskytovala objektivní a nezaujaté informace o dítěti.