Diagnostika nadání
V rámci pedagogické diagnostiky má své nezastupitelné místo dlouhodobé pozorování, které předpokládá znalost typických projevů nadání v chování a prožívání dětí příslušné věkové skupiny.
Významnou pomůckou jsou posuzovací škály obsahující soubory těchto projevů. Žádný jednotlivý projev dítě do skupiny automaticky nezařazuje, žádný chybějící projev dítě ze skupiny nevyřazuje. Jednotlivé projevy posuzujeme ve vzájemných souvislostech a v širším kontextu.
Příkladem může být např. stereotypní představa o dovednosti číst před vstupem do školy. Přestože většina mimořádně nadaných dětí čte dříve než vrstevníci, pro některé to z různých důvodů neplatí.
Podpora dětí s problémy v chování je pro učitele v mateřské škole velkou výzvou. Jak již bylo naznačeno výše, příčiny těchto projevů mohou být různé, lze však doporučit určité obecné zásady práce, jejichž uplatnění může napomoci snižování intenzity problémového chování v prostředí školy.
Pozorování spontánních projevů doplňuje vždy pozorování v úkolové situaci, která je pro dítě motivující a umožňuje mu podat maximální výkon. Čím mladší dítě, tím spíše je třeba pomýšlet na nestabilitu výkonu dítěte a vyvarovat se nedostatečně podložených závěrů. Preferujeme tedy kombinaci více diagnostických metod/nástrojů a zapojení více osob do procesu diagnostiky:
- V předškolním věku o akceleraci vývoje může dobře vypovídat dětská kresba nebo obecně produkty tvořivosti dítěte.
- V zahraničí se využívá analýza portfolia dítěte.
- Vzhledem k tomu, že mimořádné nadání se mnohdy projevuje již v raném věku, cenné jsou anamnestické informace, které může pedagog získat od rodičů a/nebo dalších osob pečujících o dítě. Rodiče jsou často, ale ne vždy, zároveň první, kdo nadání dítěte registrují. Hovoříme o tzv. prvotní nominaci.
V raném a předškolním věku se mimořádné nadání projevuje jak v oblasti jazyka a učení, tak v oblasti psychomotorického a psychosociálního vývoje:
- Většina mimořádně nadaných dětí dříve než jejich vrstevníci používá jednoduché věty
- Díky výborné paměti jejich pasivní i aktivní slovní zásoba narůstá nápadně rychle.
- Mimořádně nadané děti se dokážou výrazně déle soustředit.
- Jsou mimořádně aktivní při prozkoumávání blízkého okolí.
- Mají celkově nižší potřebu spánku.
- Relativně často dříve lezou, chodí, zvládají koordinačně náročnější pohyby.
- Dospělí jsou pro ně zdrojem zajímavých podnětů a odpovědí na otázky, proto jejich společnost vyhledávají spíše než společnost vrstevníků.
- Mají odlišné a intenzivní zájmy, ve kterých projevují vůli a vytrvalost. Typický je zájem o informace vztahující se určitému tématu po delší čas. Tyto informace děti rády strukturují do výčtů, systematizují je, organizují, vyhledávají je v různých prostředích a z různých zdrojů.
- Raná symbolická aktivita se manifestuje zájmem o písmena, čísla, značky.
- Paralelní hru často dříve vystřídá hra s partnerem, námětová hra, hra v roli, hra s pravidly.
- Kreativně a samostatně řeší problémy, přicházejí s originálními nápady.
- Často ještě v předškolním věku přecházejí do stadia konkrétních myšlenkových operací a dokážou logicky usuzovat.
Dosavadní výčet projevů můžeme vnímat jako veskrze pozitivní charakteristiky. Velká část nadaných dětí se vyvíjí a adaptuje bez větších problémů. Asynchronicita vývoje spolu s preferencí kognitivních potřeb se však může také projevovat různou mírou spíše negativních charakteristik. Stoupají se zvyšující se mírou nadání dítěte. Násobí se v případě, že je dítě dlouhodobě v prostředí, které jeho potřeby nedokáže rozpoznat, uspokojit a respektovat jeho specifický profil schopností.
Nadané dítě se může projevovat v komunikaci jako výrazně svéhlavé, vyžadující, manipulativní, jindy naopak neadekvátně úzkostné, plačtivé, emočně nezralé. Vysílá tak okolí nejednoznačné signály, které často nekorespondují s očekáváním sociálního okolí dítěte.
Čtyřleté nadané dítě v mateřské škole tak například zároveň plynule čte, má encyklopedické znalosti o vesmíru a hraje dámu. Zároveň však pláče při odchodu rodiče nebo náhlé změně programu. Má problémy v oblasti sebeobsluhy, odmítá kreslit atd. Neumí adekvátně řešit konflikt s vrstevníky. Na kritiku nebo nespravedlnost reaguje přecitlivěle.
Výzkumy ukazují na výrazně větší zastoupení introvertů v populaci nadaných. Projevem jejich frustrace může být denní snění, psychosomatické problémy aj. Prohloubená schopnost vnímat, přijímat a zpracovávat velké množství informací, vysoká reflektivita, negativní perfekcionismus a zároveň emoční křehkost se mohou již v předškolním věku v krajním případě projevit neurotickým onemocněním.
Nejohroženější skupinou nadaných jsou děti s tzv. dvojí výjimečností. Jedná se o děti, jejichž nadání je do různé míry překryto jiným, intenzivněji se manifestujícím hendikepem. Nejčastější kombinací je:
- nadání s poruchou pozornosti nebo hyperaktivitou
- nadání v kombinaci s dispozicí pro rozvoj poruchy učení
- nadání s Aspergerovým syndromem
Rozpoznat nadání dítěte může znesnadňovat i kterákoli smyslová vada, porucha řeči atd. Hendikepem může být i sociální nebo kulturní znevýhodnění.
V současné době se aktualizuje např. problematika nadaných s odlišným mateřským jazykem. Jazyková bariéra jim znemožňuje plně projevit svůj potenciál a zároveň pedagogické úsilí v první řadě směřuje k dorovnání tohoto hendikepu na úkor rozvoje nadání.
Postupně i do našeho prostředí proniká nutnost věnovat více pozornosti genderovým nerovnostem. Nadané dívky jsou často řazeny do skupiny rizikových nadaných. Zejména v případě, kdy se jejich dominantní nadání projevuje v oblastech typicky přisuzovaných spíše chlapcům. Nadané dívky ohrožuje obecně jejich větší tendence se přizpůsobit očekáváním okolí, a uspokojit tak své potřeby sounáležitosti a sociálního přijetí i za cenu potlačení potřeb intelektových. Lze vysledovat určité typy nadaných dětí:
- Typ „řešitel“ vyžaduje přísun stále nových problémů, výzev, úkolů. Je zaměřený na výsledek. Pracuje rychlým tempem.
- Opačný typ „badatel“ má potřebu zkoumat jednotlivou věc do hloubky, z více různých úhlů pohledu. Může jen obtížně a neochotně přecházet na jiný typ činnosti. Plně ho pohlcuje proces objevování.
Znalost jednotlivých charakteristik nadaných a zároveň citlivost k jejich individuální jedinečnosti je dobrým předpokladem pro jejich úspěšné provázení v procesu výchovy a vzdělávání.
Není obvyklé, aby nadání dítěte bylo v předškolním věku identifikováno školským poradenským zařízením nebo jinými odborníky. Učitelky MŠ jsou tak vedle rodičů často těmi, kdo na základě pedagogické diagnostiky upozorní na možné nadání dítěte.
Nadaným dětem dáváme příležitost k rozvoji nabídkou aktivit odpovídajících úrovni jejich rozvoje (nikoliv jejich věku).
Dbáme na to, aby dítě dostávalo dostatek příležitostí a podpory k celkovému rozvoji, zejména v oblastech, které jsou oslabeny.