Pro orientační posouzení míry rozvoje sociálních dovedností můžeme použít následující posuzovací schéma, které bylo inspirováno níže uvedenými publikacemi.

Při posuzování míry rozvoje sociálních dovedností je třeba vždy vyhodnocovat další důležité proměnné, které mají na rozvoj těchto dovedností přímý vliv. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se zejména o míru emoční zralosti a také aktuální úroveň rozvoje kognitivních schopností konkrétního dítěte. Významný vliv má i sociokulturní prostředí rodiny, ve kterém dítě vyrůstá, a s ním spojené hodnoty a pravidla, jež rodina přijímá za své. Věkové zařazení očekávaných schopností je do značné míry orientační, přesto může být užitečným zdrojem informací pro nastavení vhodné podpory dítěte.

Výsledky orientačního posouzení by měly učiteli sloužit jako vodítka pro volbu aktivit umožňujících rozvoj dané schopnosti či dovednosti. Při využívání posuzovacího schématu je lepší, pokud posouzení realizuje nezávisle na sobě několik osob, které jsou s dítětem v častém kontaktu. Následně je vhodné společně prodiskutovat vlastní hodnocení s ostatními hodnotiteli. Sníží se tak vysoká míra subjektivity ve vnímání projevů chování dítěte jediným hodnotitelem. Posuzovací schéma může být užitečným pomocníkem ke sledování vývoje s časovým odstupem (po půl roce nebo po ukončení intervenčního programu zaměřeného na rozvoj sociálních dovedností).

Nejvhodnějšími aktivitami pro rozvoj sociálních dovedností jsou nejrůznější hry umožňující učení prostřednictvím prožitku.

K dětem s poruchou autistického spektra (vysokofunkčním autismem, Aspergerovým syndromem) či mimořádně zvýšenou úzkostí ze sociální interakce s ostatními dětmi je třeba při jejich zapojování do skupinových her přistupovat citlivě. Zpočátku jim můžeme nabídnout pouze pozorování ostatních dětí při hrách, později volbu role, která pro ně bude přijatelná.