Podpora vlastní identity a sebeúcty

Aktivity, které dětem pomáhají mluvit o sobě, o jejich rodině a kulturním zázemí:

Vybízíme děti k dramatizaci, jíž ztvárňují sebe sama a členy své rodiny. Aby se usnadnilo zapojení dětí do této aktivity, klade učitel dětem konkrétní otázky: „Co si musíš připravit ráno před odchodem do školky?“ „Co musíš udělat předtím, než jdeš spát?“

Jako podnět k diskuzi ukážeme dětem obrázky: „To je máma. Čte dceři knihu. Co dělá vaše maminka společně s vámi?“

Sestavujeme s dětmi individuální nebo společné kroniky „Všechno o mně“ (oblíbené činnosti ve škole, doma, oblíbené jídlo nebo barvy, přátelé) a „Moje rodina“ (členové rodiny nebo zábavné aktivity, které rodina podniká o víkendech, o prázdninách nebo po večeři).

Aktivity, ve kterých děti představují své rodiny, mohou někd poskytnout informace o nestandardním výchovném působení, popř. o závažném konfliktu v rodině. V takové situaci je třeba citlivě zareagovat a v případě potřeby si vyžádat konzultaci s psychologem. Pokud jsou ve třídě děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, vybíráme otázky týkající se rodiny a jejích společných zážitků tak, abychom eliminovali stav, kdy dítě nebude schopné odpovědět, protože s dotazovanou situací nemá na rozdíl od ostatních dětí žádnou zkušenost (např. výlet nebo dovolená o prázdninách).

Děti kreslí svůj portrét.

Děti spojují rozstříhané části lidského těla a při tom podporují pozitivní představy o sobě samých: „Co mám na sobě rád/ráda?“

Pro vytvoření uvolněné atmosféry použijeme hudební skladby: „Líbí se ti tahle písnička?“ „Zpíváte nebo pouštíte si podobné písničky i doma, nebo máte raději jiné?“

Některé děti potřebují jistotu, že mají ve škole nejlepšího kamaráda, který sedí blízko nich, se kterým si mohou hrát apod. Zprostředkujeme přátelství mezi takovým dítětem a jeho vrstevníkem, který bude „nejlepší kamarád“.

Pověříme dítě nakreslením nebo vystřihnutím obrázků oblíbených činností, jídel, barev a sestavíme z nich společně koláž.

Při loučení rodičů s dětmi zabezpečíme přítomnost učitele. Pro usnadnění loučení může být použita zaběhaná denní rutina – rodič si může s dítětem číst nebo kreslit, dítě má vědět, jak dlouho s ním rodič může zůstat. „Tvoje maminka s tebou zůstane 5 minut a potom musí odejít.“

Dítě může rodičům nakreslit obrázek nebo nadiktovat dopis, který si vezme s sebou domů.

Aktivity na podporu sebedůvěry dítěte:

Učitel připraví krabici s proužky papíru, ze kterých se dá udělat řetěz. Vždy, když si dítě osvojí novou dovednost nebo je úspěšné při třídních aktivitách, napíše to na proužek a připojí ho k řetězu.

Při vytváření nových situací k procvičování právě naučených dovedností podporujeme sebedůvěru dětí – např. pokud se děti učily počítat zpaměti do pěti, dovolíme jim vybrat si předměty, které chtějí spočítat. Necháme děti sedět u svačiny po pěti a prostřít pět hrníčků, pět talířků. Můžeme také očíslovat místa na sezení a děti musí při usazování najít správné číslo. Takto se učení stává užitečné a smysluplné.
Na konci dne se každý může podělit s ostatními ve skupině o pozitivní zážitek dne. Můžeme klást pomocné otázky: „Pracoval jsi u stolu šikovných rukou? Co jsi dělal? Jaké barvy jsi použil?“

Dítě může učiteli nadiktovat vzkaz pro rodiče s informací, co ten den ve školce dělalo, co zvládlo nebo co se mu podařilo.