Hrubé motorické dovednosti

Hrubá motorika zahrnuje pohyby větších svalů paží, nohou a trupu. V předškolním věku se tyto dovednosti projevují v kvalitě komplexních pohybů celého těla – chůze, běhu, skákaní, házení, šplhu atd. Rozvoj hrubé motoriky ovlivňuje rozvoj jemné motoriky, orientaci na tělesném schématu a prostorovou orientaci. Věku přiměřený rozvoj hrubé motoriky dětem také pomáhá v socializaci, neboť jim umožňuje zapojení do společných her s ostatními dětmi.

S růstem těla se těžiště posunuje směrem dolů do trupu. Výsledkem toho je lepší rovnováha těla, která dítěti umožňuje získat nové dovednosti zapojující větší svalové skupiny. Do druhého roku života umí děti víceméně pouze běhat a skákat. S tím, jak sílí nohy a poskytují větší oporu, je experimentování s novými pohyby rukou svobodnější – házení a chytání míče, jízda na tříkolce nebo na kole, hra s obručí. Pohyby začínají postupně zahrnovat celé tělo a na konci předškolního období již děti mají výdrž i rychlost v pohybu.

Synchronizované pohyby velkých svalových skupin jsou výsledkem takzvané bilaterální integrace – schopnosti koordinovat obě poloviny těla zároveň. Nezbytnou podmínkou je dobrá obousměrnná komunikace mozkových hemisfér. Bilaterální koordinace se vyvíjí v následujících fázích:

1. Symetrická bilaterální integrace – obě poloviny těla jsou zapojeny do provádění zrcadlových pohybů (např. tleskání rukama).
2. Reciproční bilaterální integrace – obě poloviny těla se účastní provádění pohybů v opačném směru (např. protahování rukou v opačných směrech).
3. Asymetrická bilaterální integrace – každá část těla má svou úlohu při provádění komplexních pohybů (např. dítě kope do míče).
4. Překročení „středové čáry“ (geometrický střed těla) – tato dovednost zahrnuje schopnost pohnout rukou nebo nohou do pole působnosti opačné končetiny; např. zkřížení nohou, kreslení křížících se přímek bez výměny ruky, která kreslí.

Úspěšné zvládnutí psaní, kreslení a čtení souvisí s posledními dvěma fázemi vývoje bilaterální integrace (asymetrickou bilaterální integrací a překračováním středové čáry).

Jemné motorické dovednosti

Jemné motorické dovednosti zahrnují koordinaci pohybu drobných svalových skupin ruky a prstů. Dostatečná úroveň jemné motoriky je podmínkou pro úspěšné zvládání psaní, stříhání, používání příboru, skládání puzzle, zavazování tkaniček, oblékání, svlékání atd. Bylo prokázáno spojení mezi úrovní zvládnutí jemných motorických dovedností a vývojem řeči. Rozvoj jemné motoriky také někteří odborníci spojují s rozvojem pozornosti, paměti a myšlení.

Téměř všechny činnosti zahrnující jemnou motoriku vyžadují takzvanou „vedoucí ruku“ a „podpůrnou ruku“. Dominantní ruka se často začne projevovat okolo třetího až čtvrtého roku života, ale k ustálení dominance dochází až kolem roku šestého či sedmého. Dominantní ruka je ta, která provádí úkon – stříhání nůžkami, psaní či kreslení tužkou nebo perem – zatímco podpůrná ruka činnost stabilizuje – drží list papíru nebo jím dle potřeby otáčí. Kvalitu těchto činností ovlivňuje také úchop, který dítě používá. Existuje několik typů úchopu dle fáze vývoje dítěte:

1. Čmáranice – nejprve je zobrazení obsaženo spíše v gestech než ve výsledných tvarech zachycených na papíře. Děti pohybují výtvarným náčiním a sledují zanechané stopy. Zajímavější je spíše pohyb samotný než výsledek.
2. První realistická zobrazení – kolem třetího roku života se z dětských čmáranic stávají obrázky. Dítě často něco nakreslí, všimne si, že se jedná o rozpoznatelný tvar, a tento tvar pojmenuje. Jen málo dětí ve věku tří let spontánně nakreslí něco tak, aby ostatní poznali, co obrázek znázorňuje. Avšak když dospělí pravidelně kreslí s dětmi a ukazují jim podobnosti mezi kresbou a reálnými předměty, obrázky předškoláků začnou být více srozumitelné a podrobné.
3. Realističtější obrázky – začínají se objevovat postupně s tím, jak se zlepšuje vnímání dítěte, jazykové schopnosti (schopnost popisovat vizuální detaily), paměť a také jemné motorické dovednosti. Pětileté a šestileté děti kreslí složitější obrázky, lidská postava již obsahuje správné proporce i detaily obličeje a oblečení.

První psaní písmen

Předškolní děti nejprve nerozlišují psaní od kreslení. Když se snaží psát, čmárají stejně, jako když se snaží kreslit. Kolem čtvrtého roku života už psaní začíná jevit známky distinktivních znaků tiskacích písmen, jako například oddělené tvary uspořádané do řádku. Děti do psaní často zapojují obrázkové prvky – například kolečko pro znázornění slova „slunce.“ Pouze postupně, mezi čtvrtým a šestým rokem života si děti začínají uvědomovat, že písmo znázorňuje řeč. První pokusy něco napsat u předškolních dětí často zahrnují jejich vlastní jméno.

Rozdíly mezi pohlavími

V raném dětství jsou evidentní rozdíly v motorických dovednostech mezi chlapci a dívkami. Chlapci jsou napřed před dívkami v dovednostech, které zahrnují sílu. V pěti letech skáčou chlapci o něco dále, běhají o něco rychleji a dohodí míč o něco dál než dívky. Dívky bývají napřed v činnostech vyžadujících jemnou motoriku a též v některých hrubých motorických dovednostech vyžadujících kombinaci dobré rovnováhy a pohybů nohou, jako například poskakování a přeskakování.