Aktivity pro rozvoj smyslového vnímání

Je velmi důležité v předškolním věku povzbuzovat smyslový rozvoj hravou cestou. Tak děti získávají nové informace a prozkoumávají své okolí prostřednictvím pozitivních a zábavných zážitků. Činnosti, které se zaměřují na smyslové vnímání, zvyšují zájem o nabývání nových znalostí a posilují u dětí zvědavost. Níže jsou uvedeny náměty vhodných aktivit, které jsou vždy přiřazeny ke konkrétnímu smyslu – zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu. Pro rozvoj zrakového a sluchového vnímání lze využít také náměty aktivit uvedené v kapitole věnované komunikativním dovednostem.

Zrak

Házení a chytání míče – rozvíjí koordinaci ruky a oka a schopnost zaměřit zrakovou pozornost na pohybující se podnět. (3–6 let)

Třídění předmětů podle různých kritérií – tyto hry pomáhají dětem získávat dovednosti potřebné pro vizuální třídění předmětů. Lze použít kupříkladu figurky různých barev tvarů či velikostí. (3–5 let)

Kimova hra – položíme na stůl 5 předmětů. Poté, co se na ně dítě dívá 15 až 20 vteřin, požádáme dítě, ať se chvíli dívá jinam, a jeden předmět vyměníme za jiný. Dítě se pak podívá zpět na předměty a musí říci, který předmět chybí. Hra procvičuje zrakovou paměť. (4–6 let)

Spojování teček – do sítě teček nakreslíme vzor vzniklý spojením teček, dítě jej musí na samostatném papíře napodobit. Aktivita rozvíjí koordinaci oko – ruka a prostorovou orientaci. (4–6 let)

Popisování obrázku zpaměti – dítěti ukážeme obrázek a dítě si musí obrázek zapamatovat a následně jej popsat. Obtížnější variantou je vymyslet příběh, aniž by se na obrázek opětovně podívalo. Procvičuje zrakovou paměť. (5–6 let)

Hledání konkrétních předmětů ve třídě nebo venku – hra „vidím něco, co…“; lze hrát také s obrázky či fotkami. (4–6 let)

Experiment s igelitovým pytlíkem a základními barvami – potřebujeme červenou, modrou a žlutou barvu (základní barvy). Dvě barvy umístíme na opačné strany uzavíratelného igelitového pytlíku. Pytlík lze vyztužit a utěsnit lepicí páskou. Pytlíky položíme na rovnou plochu. Děti mohou prsty sahat na barvy a míchat je uprostřed pytlíku. Nejzajímavější je, když se barvy začnou mísit. Děti se mohou pokusit pojmenovat nové barvy. Mluvíme s dětmi o tom, z jakých dvou základních barev vzniká nová barva, a necháme je vyjmenovat předměty, které mají danou barvu.

Sluch

Hra na různé hudební nástroje. (3–6 let)

Zpívání písniček (a učení se písničkám). (3–6 let)

Poznávání předmětů podle zvuku. (3–6 let)

Poznávání ostatních dětí podle hlasu. (3–6 let)

Opakování rytmických sestav podle vzoru, např. tleskání, bubnování, ozvučná dřívka. (4–6 let)

Čich

Identifikování různých potravin a látek podle čichu – lze použít různé dětem známé přísady na vaření, aromatické ovoce či koření. (4–6 let)

Sbírání přírodních materiálů – květin, bylin, sušení aromatických bylinek a tvorba voniček ze sušených květin a aromatických olejů. (4–6 let)

Hry s ovoněnou plastelínou. (3–6 let)

Vaření, jídlo připravené pod dohledem dospělých, např. obložené chleby s různými potravinami, které stimulují čich, jako jsou sýr, máslo, rajčata, paprika. (4–6 let)

Chuť

Hry s různými příchutěmi a chutěmi, aby se stimulovaly různé chutě – sladká, kyselá, slaná, hořká. Například můžeme vyrobit z ovoce a vody limonádu, namazat na chleba hořčici, máslo a sůl, ochutnat čokoládu… Hry, které zahrnují ochutnávání, jsou velmi dobré pro vyzkoušení a rozvoj toho, jak děti vnímají různé chutě, ale také k posilování nezávislosti a autonomie, co se týče stravování a vaření. (4–6 let)
U jídla mohou děti třídit různé potraviny podle chuti. Aktivitu můžeme ozvláštnit a zavázat dětem oči šátkem a nechat je hádat, co ochutnávají. (4–6 let)

Hmat

Hry s plastelínou, modelínou, hrnčířskou hlínou nebo těstem – děti mohou modelovat různé tvary, postavičky zvířat nebo lidí. (3–6 let)

Malování prstem. (4–6 let)

Hra s loutkami či prstovými loutkami. (4–6 let)

Tvorba tvarů a postav pomocí kinetického písku. (3–5 let)

Kreslení prstem ve směsi rýže a čočky. (3–5 let)

Hledání předmětů v krabici naplněné pískem nebo obilovinami. (4–6 let)

Chůze po různých materiálech – na podlahu můžeme rozmístit různé cestičky z nejrůznějšího materiálu a děti po nich budou chodit – měkké materiály, tvrdé materiály, nerovnosti nebo přírodní produkty (listy, kamínky, smrkové šišky). Pro každý povrch je třeba pojmenovat, jaký to je pocit, a zážitky pak můžeme s dětmi probrat ve skupině. (4–6 let)

Album hmatových vjemů – vytvoříme album s materiály s různými texturami. Děti si je prohlížejí, sahají na ně a pojmenovávají. (3–5 let)

Co to bylo? – Potřebujeme pevný míč, měkkou hračku a hedvábný šátek. Na začátku necháme děti, aby si osahaly jednotlivé předměty a poslechly si, jaký mají zvuk. Následně děti zavřou oči a dotýkají se předmětu rukama, nohama, obličejem a zády. Dítě musí uhodnout, o jaký předmět se jedná. (3–5 let)

Co je uvnitř? – Vezmeme balónky, naplníme je po dvou rýží, moukou, fazolemi a vodou. Děti hledají shodné páry. (3–5 let)

Studená – teplá – Dáme dítěti kostku ledu a naučíme ho slovo „studený“. Poté dáme ruku dítěte na hrnek teplé vody a naučíme jej slovo „teplý“. (3 roky)

Hádej, co jsem – Ukážeme různé druhy ovoce – banán, jablko, hrušku, třešeň. Následně je vložíme do plátěného pytlíku. Dítě musí uhádnout, co je to za ovoce, jen za pomoci hmatu. (3–4 roky)

Rozlišování postav a předmětů podle velikosti. Dáme dětem malý a velký míč. Malý míč se vejde do dlaně a velký do dvou rukou. Malé míčky dáváme do malých košů a velké do velkých. (3 roky)

Vybírání předmětů na základě podobností. Ukážeme dětem různé předměty a hračky a požádáme je, aby je roztřídily do skupin dle různých kritérií (podle barvy, velikosti, tvaru, materiálu…). (3–6 let)
- Slunce – děti jsou v kruhu a zdravíme: „Dobré ráno, oči!“ – děti si promnou oči. „Dobré ráno, uši!“ – děti si krouživým pohybem pohladí uši. „Dobré ráno, tváře!“ – děti si pohladí tváře. „Dobré ráno, ruce!“ – děti třou o sebe dlaněmi. „Dobré ráno, nohy!“ – děti zadupají nohama. „Vzbudili jsme se s úsměvem! Protáhněte si ruce a pozdravte slunce.“ (4–6 let)

Kostky ledu a pěna na holení – aktivita, při které děti objevují své smysly. Potřebujeme nádobku na výrobu ledu, vodu, potravinovou barvu a pěnu na holení. V malé nádobě smícháme vodu s barvou. Nalijeme tekutinu do nádobky a vložte do mrazáku. Až se udělají kostky ledu, smícháme je s pěnou na holení. Děti objevují nové textury a hmatové vjemy a používají slova jako „studený“, „pevný“, „mokrý“, „kluzký“. Mohou také pojmenovat to, na co sahají, co cítí a jak voní pěna na holení. Když kostky ledu začnou tát, začne se měnit barva pěny na holení, což pro děti bude velmi zajímavé. (4–6 let)